5 kroků ke zdravé empatii

Je pro vás důležitější, jak se cítí lidé okolo vás, než jak se cítíte vy sami? Když se blízký člověk cítí špatně, začnete se špatně cítit i vy? Trávíte více času přemýšlením o pocitech a potřebách druhých lidí než o svých vlastních? Pokud vaše odpovědi zní ano, pak to možná s empatií tak trochu přeháníte. Riskujete, že uškodíte sami sobě i lidem, na kterých vám záleží.

Empatie se obvykle definuje jako schopnost vnímat svět očima druhého člověka (kognitivní empatie) a jako schopnost vcítit se do pocitů a emocí druhých lidí (afektivní empatie).

Empatie je velmi ceněná vlastnost. Podporuje zdravé mezilidské vztahy, pomáhá při výchově dětí. V pracovní oblasti zlepšuje schopnost spolupráce a vedení lidí. Ovšem ukazuje se, že empatie má i svoji stinnou stránku. Na ní poukazuje například psycholog Paul Bloom.

Empatie utržená ze řetězu

Představte si, že máte kolegyni, která se něčím trápí. Empatický postoj bychom nejlépe vyjádřili slovy: „Prožívám tvé trápení společně s tebou.“ Empatie znamená spoluprožívání pocitů druhého člověka.

Ale stává se, že někteří lidé jsou empatičtí až příliš. Velice citlivě vnímají pocity a potřeby druhých lidí. Zároveň ale ztrácejí schopnost vnímat své vlastní pocity a potřeby. Touží dát druhým to nejlepší, ale na sebe zapomínají. Přestávají si uvědomovat, co vlastně sami chtějí. Potřeby druhých lidí mají přednost. Ztrácejí schopnost jednat ve svém vlastním zájmu. Mohou být druhými lidmi manipulováni.

Přehnaná míra empatie vyvolává psychickou nepohodu, stres, bolest a někdy i hněv. Dlouhodobě tento postoj může vést k pocitům zklamání, únavy a vyhoření.

Někteří lidé jsou empatičtí až příliš. Velice citlivě vnímají pocity a potřeby druhých lidí. Zároveň ale ztrácejí schopnost vnímat své vlastní pocity a potřeby.

Pilíře zdravé empatie

Schopnost vcítit se do druhých lidí je podmínkou dobrých mezilidských vztahů. Jak doma, tak v práci. Podmínkou zdravé empatie je vnitřní rovnováha. Rovnováha mezi tím, kolik pozornosti věnuji sobě a kolik věnuji druhým. Rovnováha mezi tím, jak naplňuji své vlastní potřeby a jak se starám o potřeby ostatních lidí.

Zdravá míra empatie vede k zájmu o druhého člověka. Zároveň ale zůstáváme nad věcí. Zachováváme si vnitřní nadhled. Nenecháváme se situací druhých lidí zcela pohltit. Tento postoj se dá vyjádřit zhruba takto: „Tady jsem já a tady jsi ty. Vnímám, že prožíváš smutek a není mi to lhostejné. Přeji si, aby ti bylo lépe. Chci ti pomoci. Ale já sám smutek neprožívám. Moje situace je jiná.“

Lidé, kteří mají nějaký problém či starost, obvykle nechtějí, abychom trpěli spolu s nimi. Nechtějí druhé svými problémy zatěžovat. Spíše uvítají, když tu pro ně budeme plní energie a spokojení.

Zdravá empatie vyžaduje také zdravé sebeuvědomění. Tím je myšlena schopnost jasně si uvědomovat své vlastní pocity a potřeby. Zdravé sebeuvědomění dává člověku odvahu brát své pocity vážně a dát svým potřebám prioritu. 

5 kroků ke zdravé empatii

I zdravá empatie je pro člověka poměrně vyčerpávající. To se projevuje například v pomáhajících profesích. K dosažení zdravé míry empatie vám může pomoci několik následujících kroků.

• Buďte citliví sami k sobě. Berte své pocity a potřeby vážně. Nenakládejte si příliš velkou zátěž. Nebuďte sami na sebe přehnaně nároční. Řekněte dost, když už nemůžete. Neodkládejte naplnění svých vlastních potřeb na později.
• Dobře pečujte nejen o druhé, ale také sami o sebe. Péče o sebe není žádný sobecký luxus. Je to nutná podmínka, abychom se cítili spokojeně. A když se budeme cítit spokojeně my sami, budou se cítit dobře i lidé okolo nás.
• Posilujte své sebeuvědomění. Párkrát za den se na chvíli zastavte a uvědomte si: jak se právě teď cítím? Co v tuto chvíli potřebuji? Zvláště v náročných situacích nepřestávejte vnímat své vlastní své pocity. Vaše sebeuvědomění se posílí také tím, že na chvíli zaměříte pozornost na své tělo a uvědomíte si nejrůznější tělesné pocity, které v danou chvíli cítíte. Pomoci vám můžou například jednoduché mindfulness techniky (více viz zde).
• Stanovte si, kde jsou vaše hranice. Uvědomte si, co můžete dát druhým a co potřebujete sami pro sebe. Stanovujte své hranice i v běžných každodenních situacích. Např.: „Rád bych si s tebou popovídal o tom, co tě trápí, ale jsem na to příliš unavený. Můžeme si najít nějaký čas třeba zítra?“
• Připomínejte sami sobě, že nejste odpovědní za pocity druhých lidí. Nechte druhým prostor. Důvěřujte jim, že jsou schopni si se svojí situací poradit lépe, než se možná na první pohled zdá.

Jaké jsou vaše zkušenosti s empatií? Souhlasíte s tím, že empatie může být nebezpečná? Podělte se o své zkušenosti a názory dole v komentářích.

Líbil se vám článek? Tak ho sdílejte dál. Díky!